• Category Archives Požární sport
  • Pořadí družstev na mistrovstvích v požárním sportu

    Jak se umisťovala družstva profesionálních hasičů a jaká družstva dobrovolných hasičů v kategoriích žen i mužů obsazovala v historii mistrovství v požárním sportu přední místa, je k dispozici v přiložených souborech.

    Pořadí na MČR v PS – HZS ČR

    Pořadí na MČR v PS 1984 – 2013 – ženy SDH

    Pořadí na MČR v PS 1984 – 2013 – muži SDH

     


  • Disciplíny požárního sportu

    Běh na 100 m s překážkami

    Délka dráhy od startu do cíle je 100 metrů, šířka dráhy je 2,4 – 2,5 metrů. Ve vzdálenosti 23 metrů od startu je umístěna uprostřed dráhy překážka o šířce a výšce 2 metry. Pět metrů za touto překážkou si závodník umístí dvě hadice C (52 mm, minimální délka 19 metrů). Deset metrů za hadicemi začíná náběhový můstek kladiny délky dva metry a šířky 25 cm. Stejné rozměry má i seběhový můstek. Vlastní kladina je dlouhá 8 metrů, široká 18 cm a vysoká 1,2 metru. Ve vzdálenosti 25 metrů před cílem je vyznačeno území pro umístění rozdělovače.

    Soutěžící zaujme postavení na startu, po odstartování překoná překážku, uchopí hadice a rozvine je před, na, nebo za kladinou, přeběhne kladinu, seskočí z kladiny za ohraničující čáru do vlastní dráhy, spojí hadice, jednou půlspojkou je napojí na rozdělovač, připojí proudnici a proběhne cílem. Proudnici odpojí až na pokyn cílového rozhodčího. Ženy a dorostenky místo překážky překonají nízkou překážku.

    Výstup do 4. podlaží cvičné věže

    Výstup do 4. podlaží cvičné věže je velmi náročná disciplína, spojující v sobě výbušnou sílu rukou s koordinací nohou. Tuto disciplínu plnili donedávna pouze profesionální hasiči. V posledních letech se ale situace mění. Nastupující trend je takový, že tato disciplína nachází své příznivce i mezi hasiči dobrovolnými.

    Konstrukce čtyřpodlažní cvičné věže je tvořena kovovými profily obloženými z přední strany prkny, ve kterých jsou ve druhém, třetím a čtvrtém podlaží umístěna okna o rozměrech 110 x 187 cm. Parapet okna druhého podlaží je ve výšce 425 cm a vzdálenosti mezi parapety druhého, třetího a čtvrtého podlaží jsou 330 cm. V jednotlivých podlažích jsou pod okny podlahy ve vzdálenosti 80 cm pod parapety. Při plnění disciplíny se pod věž umisťuje z bezpečnostních důvodů zajišťovací poduška. Hmotnost hákového žebříku musí být nejméně 8,5 kg. Soutěžící uchopí žebřík a zaujme postavení na startu (startovní čára je vzdálena 32,25 m od cvičné věže).

    Držený žebřík může startovní čáru přesahovat podle potřeby závodníka. Ruce soutěžícího mohou přesahovat přes startovní čáru, pokud se dotýkají jen žebříku. Start může být nízký nebo vysoký, při vysokém startu se žebřík musí dotýkat země. Po odstartování doběhne závodník se žebříkem k věži, zavěsí jej na parapetní desku okna 2. podlaží cvičné věže, vystoupí po něm, vysedne na parapetní desku, převěsí žebřík do 3. podlaží, vystoupí po něm, vysedne na parapetní desku, převěsí žebřík do 4. podlaží a vystoupí po něm. Pokus je ukončen, dotkne-li se soutěžící podlahy ve 4. podlaží oběma nohama cvičné věže. Při měření disciplíny elektrickou časomírou se jednoznačně stanoví způsob a podmínky pro ukončení pokusu, se kterými musí být soutěžící před zahájením disciplíny seznámeni.

    Štafeta 4 x 100 m s překážkami

    Štafeta se běží minimálně ve dvou drahách současně, každá dráha je rozdělena do čtyř samostatných úseků. Na prvním úseku je umístěn ve vzdálenosti 30 metrů od startu „domeček“ délky 5 m, šířky 2,5 m a výšky 2,5 m. Na druhém úseku ve vzdálenosti 150 metrů od startu je umístěna překážková stěna, stejná jako v běhu na 100 metrů s překážkami. Na třetím úseku ve vzdálenosti 215 metrů od startu umístí závodník dvě svinuté hadice C (52 mm, minimální délka 19 metrů). Deset metrů za hadicemi začíná náběhový můstek kladiny a ve vzdálenosti 255 metrů od startu si závodník umístí rozdělovač. Na čtvrtém úseku ve vzdálenosti 320 metrů od startu je umístěn ruční hasicí přístroj a ve vzdálenosti 350 metrů je umístěná nádrž s hořlavou kapalinou. Soutěžící na prvním úseku je vyzbrojen štafetovou proudnicí (štafetový kolík) a na překonání domečku sklapovacím žebříkem nebo jedním dílem nastavovacího žebříku, u něhož lze odstranit kování.

    Soutěžící uchopí žebřík a zaujme postavení na startu. Držený žebřík může startovní čáru přesahovat podle potřeby závodníka, přičemž se musí dotýkat země. Ruce soutěžícího mohou přesahovat startovní čáru, pokud se dotýkají jen žebříku. Po odstartování závodník zdolá na prvém úseku štafety pomocí žebříku domeček. Při překonávání domečku se musí dotknout plošiny a seskočit do vlastní dráhy. Po zdolání domečku se do nádrže s hořlavou kapalinou vlévá do stanoveného místa benzín. Tímto místem je levý bližší přední roh nádrže ve směru běhu. V pásmu předání předá štafetu soutěžícímu na druhém úseku. Při předání nesmí být štafeta hozena. Upadne-li štafeta na zem, musí ji zvednout ten, kdo ji předává. Pro posouzení, zda byla předávka uskutečněna v předávacím území, je rozhodující poloha štafety, nikoli poloha těl nebo končetin soutěžících. Soutěžící na druhém úseku zdolá překážku a předá štafetu v pásmu předání soutěžícímu na třetím úseku. Při doskoku soutěžícího z překážky se zapálí hořlavá směs v nádrži. Soutěžící na třetím úseku uchopí hadice a rozvine je před, na, nebo za kladinou, přeběhne kladinu, seskočí z kladiny za ohraničující čáru do vlastní dráhy, spojí hadice, jednu půlspojku napojí na rozdělovač, na druhou půlspojku napojí proudnici před pásmem odpojení tak, aby bylo zřetelně vidět její napojení, v pásmu odpojení proudnici odpojí a v pásmu předání ji předá soutěžícímu na čtvrtém úseku. Soutěžící na čtvrtém úseku uchopí přenosný hasicí přístroj, uvede jej do činnosti, uhasí hořící kapalinu v nádrži, odloží jej tak, aby se nedotýkal nádrže a přitom zůstal ve své dráze a běží do cíle. Překážky musí soutěžící překonat se všemi předepsanými ochrannými pomůckami a příslušným nářadím. Po každém pokusu se musí vylít obsah nádrže a použít nová směs (i když nebyla zapálena). Petrolej se nalévá do středu nádrže v době vymezené na přípravu pokusu.

    U žen, dorostenců a dorostenek se na čtvrtém úseku hašení neprovádí. Přenosný hasicí přístroj se jen přenáší na označené místo (značku), kde se postaví. Ten nesmí spadnout do proběhnutí soutěžícího cílem. Tato varianta se připouští též pro kategorie profesionální hasiči, dobrovolní hasiči a členové občanských sdružení-muži. V tom případě nelze uznat národní rekord.

    Pro soutěže I. kola a pro ženy a dorostenky ve všech kolech se připouští nahradit domeček překážkou s oknem. Tu soutěžící překoná tak, že okno proleze. Nesmí ji překonávat skokem plavmo. Žebřík se v tom případě nepoužívá. Ženy a dorostenky překonávají na druhém úseku místo překážky nízkou překážku.

    Požární útok

    Tato disciplína se nejvíce přibližuje úkonům při zásahu. Soutěží sedm členů družstva (minimálně pět). Při přípravě k plnění disciplíny si členové družstva připraví na základnu požární stříkačku, 3 ks hadic B, 4 ks hadic C, rozdělovač, 2 ks proudnic, 2 ks savic, sací koš a přetlakový ventil (dva kusy klíčů nejsou povinnou součástí). Kromě savic nesmí žádné nářadí přesahovat obrys základny. Ve vzdálenosti 4 m od základny je umístěn vodní zdroj a ve vzdálenosti 95 m od osy této základny jsou umístěny dva terče pro stříkání.

    Motorovou stříkačku a nářadí potřebné k provedení požárního útoku si družstvo připraví k základně. Od povelu rozhodčího “Na základnu!” se měří doba stanovená na přípravu pokusu (5 min). V té době musí družstvo umístit na základnu motorovou stříkačku a nářadí potřebné k provedení požárního útoku. K zajištění nářadí proti pohybu nesmí být použito žádných podpěr nepatřících mezi nářadí pro požární útok. Zuby půlspojek a půlspojky se nesmí dotýkat. Žádné nářadí s výjimkou savic a příslušenství přetlakového ventilu nesmí přesahovat základnu a žádné nářadí kromě odváděcí hadice přetlakového ventilu se nesmí dotýkat země. Motorová stříkačka se nesmí v době přípravy startovat na základně. V okamžiku startu musí být v klidu. Po startu vyběhne družstvo od startovní čáry (všichni vždy od jedné), nastartuje motorovou stříkačku, provede přívodní vedení (sací koš našroubuje před ponořením do nádrže), dopravní vedení, útočné proudy a nastříká oba terče (á 10 litrů). Voda v nádrži je v té době pořadatelem průběžně doplňována. Při stříkání do terčů nesmí žádný z členů družstva překročit čáru hranice stříkání, ani se této čáry dotýkat. Útok se považuje za skončený signalizací obou terčů nebo sepnutím časomíry po nastříkání obou terčů. Musí být proveden a ukončen do 2 minut po startu. Po ukončení pokusu mohou soutěžící přívodní vedení rozpojit až na pokyn rozhodčího.

    Pro soutěže I. kola se připouští použití 4 kusy savic 1,6 metru dlouhých, průměr 110 mm se šroubením, spojených do dvou dílů. V tom případě oba konce savic mohou přesahovat základnu a dotýkat se země.

    Start pokusu s motorovou stříkačkou v chodu se připouští až do II. kola soutěží, pokud to pořadatel uvede v propozicích soutěže. V tom případě nelze uznat národní rekord.


  • Historie požárního sportu

    První větší poznatky o požárním sportu přivezl do naší republiky bývalý náčelník Hlavní správy požární ochrany ČR Ing. Pavel Stoklásek v roce 1967 ze své cesty do bývalého Sovětského svazu, kde tento sport hasiči prováděli již od roku 1937. Ing. Pavel Stoklásek se stal jedním ze zakladatelů a velkých propagátorů požárního sportu u nás, který tím začal prosazovat základní cíl požárního sportu, a to zvyšování obratnosti, rychlosti a fyzické zdatnosti hasičů, potřebné pro výkon jejich činnosti při zásahu v místě mimořádné události.

    První účast na mezinárodní soutěži v požárním sportu zaznamenali hasiči z České republiky v roce 1968 v Leningradě. Reprezentovali nás narychlo secvičení hasiči z Prahy a v tomto prvém mezinárodním klání získali stříbrnou medaili v disciplíně požární útok. V roce 1969 v Rumunsku a v roce 1970 v Polsku nás reprezentovali brněnští hasiči, kteří již absolvovali kvalitnější přípravu na tyto mezinárodní soutěže. Výsledkem byla dvě 1. místa v požárním útoku, bronz v celkovém hodnocení družstev a 4. místo ve štafetě na 4 x 100 metrů.

    V roce 1970 bylo vrcholnými orgány požární ochrany ČSR a SSR rozhodnuto zavést požární sport do výkonu služby všech profesionálních hasičů v bývalé ČSSR a požární sport se stal součástí jejich odborné a fyzické přípravy.

    První celostátní soutěž v požárním sport byla uspořádána v roce 1970 v Ostravě. Zde se projevila nedostatečná zkušenost s pořádáním takovéto soutěže. Chyběl kvalifikovaný sbor rozhodčích, jednotný výklad pravidel požárního sportu a rovněž některé narychlo zhotovené překážky mnohdy nesplňovaly dané technické požadavky. Druhé mistrovství ČSSR, kde již byla většina chyb a nedostatků odstraněna, proběhlo v roce 1971 v Trenčíně, další pak v roce 1972 ve Frýdku-Místku. Tím bylo započato s pravidelným každoročním konáním mistrovství ČSSR profesionálních hasičů a jeho pravidelným střídáním na Slovensku a v Česku. Každému mistrovství ČSSR předcházely národní soutěže, ze kterých se nominovalo prvních šest družstev na celostátní soutěž. V tomto období začala systematická práce v oblasti tělesné přípravy hasičů, což se projevilo i na sportovních výkonech závodníků nejen na domácí aréně, ale i na mezinárodním kolbišti. Mezi vrcholné období výkonnosti našich závodníků lze zařadit období druhé poloviny 80. let minulého století. V té době byl například registrován národní rekord v disciplíně 100 metrů s překážkami, kterého dosáhl v roce 1989 na mezinárodní soutěži CTIF ve Varšavě Ivan Trojan z Třebíče časem 16:31 s a tento rekord byl překonán teprve v minulém roce Martin Kulhavým z Liberce časem 16:20 s.

    Určitá stagnace v oblasti požárního sportu u profesionálních hasičů nastala po roce 1990, kdy bylo rozpuštěno reprezentační družstvo. Zároveň se snížil zájem o organizování soutěží v požárním sportu, které přinášely stále složitější problémy v jejich materiálním a finančním zabezpečení. Mnohé hasičské záchranné sbory okresů a podniků se stále více věnovaly dalším sportům a začaly v nich organizovat sportovní soutěže. Na pokles zájmu o tento druh sportovního zápolení měl vliv také rozpad tzv. východního bloku, kde byly do té doby pravidelně organizovány mezinárodní soutěže v požárním sportu a dobré umístění na nich bylo prestižní záležitostí všech zúčastněných států.

    O stagnaci požárního sportu nelze hovořit u dobrovolných hasičů, kde byl a stále je tento sport trvale v popředí zájmu členů mnohých jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí. Nemalý podíl na této skutečnosti mají občanská sdružení působící na úseku požární ochrany, zejména Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, Česká hasičská jednota a Moravská hasičská jednota, v jejichž soutěžích dětí a mládeže jsou uplatňovány prvky požárního sportu.

    Současnost

    Požární sport je součástí speciální tělesné přípravy příslušníků hasičských záchranných sborů krajů a zaměstnanců hasičských záchranných sborů podniků. Za účelem jednotného postupu při organizování sportovních soutěží v požárním sportu, provádění jednotlivých disciplín požárního sportu, měření a hodnocení dosažených výkonů jsou vydána Pravidla požárního sportu.

    Každoročním sportovním vyvrcholením je mistrovství ČR v požárním sportu družstev HZS ČR (profesionálních hasičů) a mistrovství ČR družstev sborů dobrovolných hasičů (dobrovolných hasičů). Právo účasti v těchto mistrovstvích soutěžící získávají v postupových kolech a do mistrovství se kvalifikují nejlepší družstva a s nimi i jednotlivci. Od roku 2001 nominují ředitelé krajských hasičských záchranných sborů na mistrovství profesionálních hasičů krajské výběry. Mnohé profesionální hasiče motivuje zařazení do těchto výběrových družstev, což přispívá k zlepšování výkonnosti v tomto sportu.

    Pokud by někdo sečetl počet profesionálních i dobrovolných hasičů a členů občanských sdružení, kteří aktivně požární sport provozují, jistě by se požární sport ocitl mezi sporty s největší členskou základnou v ČR. Podle odhadů se požárnímu sportu v České republice věnuje na 7 000 týmů všech kategorií a věkových skupin. Mezi velké propagátory požárního sportu přibylo v roce 2002 další občanské sdružení Český hasič, které významně podporuje zejména přípravu soutěžících v disciplíně výstup do 4. podlaží cvičné věže a účast na soutěžích zařazených do tzv. Ligy ČR ve výstupu na cvičnou věž.

     

    Reprezentační družstvo HZS ČR

    K zajištění mezinárodní spolupráce Hasičského záchranného sboru České republiky v oblasti požárního sportu a k účasti profesionálních hasičů České republiky na mezinárodních soutěžích bylo v roce 2001 ustaveno reprezentační družstvo ČR.

    Do reprezentačního družstva ČR v požárním sportu jsou každoročně zařazováni hasiči, kteří v soutěžích požárního sportu mají nejlepší výsledky. Důležitou podmínkou pro činnost tohoto týmu je zásada, že žádný z reprezentantů nebude tzv. „profesionální sportovec“, ale hasič, který mimo sportovních výkonů na soutěžích odvede profesionální práci na funkci, ve které je v Hasičském záchranném sboru ČR zařazen. O to cennější jsou výsledky reprezentačního týmu, protože na mezinárodních mistrovstvích často soutěží s družstvy, které jsou složeny výhradně z „profesionálních sportovců“.

    Reprezentační družstvo HZS ČR navázalo na výborné výsledky v mezinárodních soutěžích z konce 80. let:

    2001 – Kuopio, Finsko – XII. mezinárodní soutěž CTIF (nazývaná také hasičskou olympiádou) – Reprezentační družstvo HZS ČR získalo zlatou medaili za disciplínu požární útok a stříbrnou medaili za celkové hodnocení družstev.

    2002 – Moskva, Rusko – I. mistrovství světa profesionálních hasičů v požárním sportu – Mistrovství se zúčastnilo 21 států a naše družstvo bylo hodnoceno v celkovém pořadí na 4. místě a v disciplíně požární útok získalo stříbrnou medaili.

    2003 – Petrohrad, Rusko – I. mistrovství Evropy v požárním sportu – Reprezentace HZS ČR obsadila v celkovém hodnocení třetí místo a přivezla do Čech bronzové medaile.

    2004 – Minsk, Bělorusko – II. mistrovství světa v požárním sportu – Reprezentace profesionálních hasičů získala titul Mistra světa v požárním útoku, v celkovém hodnocení skončil náš tým na skvělém třetím místě z osmnácti zemí.

    2005 – Varaždin, Chorvatsko – XIII. mezinárodní soutěži CTIF – největší úspěch slavili zejména dobrovolní hasiči, kteří v kategoriích žen i mužů zvítězili ve většině disciplín

    2005 – Ostrava, Česká republika – II. otevřené mistrovství Evropy hasičů a záchranářů – Pro profesionální hasiče bylo toto mistrovství největším vyvrcholením sezóny. V novém světovém rekordu získali Češi 1. místo v disciplíně požární útok a v celkovém pořadí získali stříbrné medaile. Reprezentanti ČR tak předstihli 12 národních družstev států, účastníků tohoto mistrovství Evropy. Po vyhodnocení dopingové kontroly, která byla na II. otevřeném mistrovství Evropy provedena, přehodnotila Mezinárodní sportovní federace hasičů a záchranářů výsledky tohoto mistrovství a družstvo Běloruska, hodnocené dosud na 1. místě, bylo diskvalifikováno. Družstvo ČR se tak stalo novým mistrem Evropy v požárním sportu.

    2006 – Teherán, Irán – III. mistrovství světa v požárním sportu – Zisk stříbrných medailí v disciplínách štafeta 4 x 100 m s překážkami a požární útok a umístění na celkovém 4. pořadí ze všech zúčastněných států bylo pro české reprezentanty velmi úspěšné. Česká výprava měla 18 členů a v Íránu to neměla opravdu lehké. Bylo nutno se přizpůsobit odlišnému vidění světa, mentalitě i vnímání času. To, co si prožili Emil Dopirák (vedoucí družstva) a Ing. Jaroslav Novotný (vedoucí výpravy) při celodenní „bitvě“ s iránskými celními úřady o vydání našich žebříků a hadic, by zřejmě vydalo na samostatnou knihu. Velkou pomoc poskytlo našemu týmu Velvyslanectví ČR v Íránu.

    2007 – Ostrava, Česká republika – III. otevřené mistrovství Evropy v požárním sportu -Reprezentačnímu týmu České republiky se podařilo porazit favorizované týmy Ruska, Běloruska a Ukrajiny a obhájit titul mistra Evropy v požárním sportu, který získal před dvěma lety na II. ME také v Ostravě. V běhu na sto metrů s překážkami a ve výstupu do 4. podlaží cvičné věže po žebřících obsadili Češi po součtu šesti nejlepších časů členů týmu vždy 4. místo a na lepší celkové umístění to nevypadalo. Prvenství pak ale čeští hasiči získali v obou kolektivních disciplínách a Česká republika tak obhájila titul mistra Evropy.

    2008 – Sofie, Bulharsko – IV. mistrovství světa v požárním sportu – Reprezentační družstvo HZS ČR dosáhlo na IV. mistrovství světa v požárním sportu historicky největšího úspěchu, když získalo medaile v dvou disciplínách (štafeta, útok) a i v celkovém pořadí se prosadilo na stupně vítězů, když obsadilo třetí místo.

    V roce 2009 rozhodla Světová federace požárního sportu, že mistrovství světa v požárním sportu se bude konat každoročně a mistrovství Evropy v požárním sportu dále pořádána nebudou. Reprezentační družstvo České republiky tak zůstane historicky nejúspěšnějším týmem ME, když ze tří konaných mistrovství dvě vyhrálo (2005, 2007).

    2009 – Ufa, Rusko – V. mistrovství světa v požárním sportu – Na tomto mistrovství dosáhlo reprezentační družstvo českých hasičů historického úspěchu a stalo se vicemistry světa.

    2010 – Doněck, Ukrajina – VI. mistrovství světa v požárním sportu – Z Ukrajinského Doněcku přivezli čeští sportovci v roce 2010 stříbrnou medaili z požárního útoku, bronzovou ze štafet a celkově obhájili pozici vicemistra.

    2011 – Cottbus, Německo – VII. mistrovství světa v požárním sportu – Němečtí organizátoři připravili pro diváky a hlavně závodníky nebývalou novinku. Poprvé v historii mistrovství byla cvičná věž postavena v bezprostřední blízkosti centra města a odehrály se zde jak základní rozběhy, tak i semifinále a finále pro 8 nejlepších závodníků. Cvičná věž byla postavena na Berlínském náměstí před městskou sportovní halou. Semifinálové rozběhy a následné finále byly součástí slavnostního zahájení šampionátu. Ostatní tři disciplíny mistrovství se odehrály na atletickém stadionu umístěném na Drážďanské ulici. Český tým skončil v celkovém hodnocení mistrovství světa na čtvrtém místě v šestnáctičlenném startovním poli. I přes celkové čtvrté místo zaznamenala česká reprezentace obrovský úspěch, když dosáhla světového rekordu v požárním útoku! Také časy našeho družstva ve výstupu na věž a v běhu na 100m překážek byly v desetileté historii mistrovství nejlepší.

    2012 – Antalya, Turecko – VIII. mistrovství světa v požárním sportu – Český tým na mistrovství potvrdil svoji suverenitu v požárním útoku. Čeští hasiči zlepšili vlastní světový rekord o 44 setin, a ten má nyní hodnotu 25, 14 vteřin! Po třech disciplínách českým hasičům patřilo průběžně čtvrté místo, vítězstvím v požárním útoku se Češi posunuli na bronzovou příčku v celkovém hodnocení družstev.

    2013 – Soul, Jižní Korea – IX. mistrovství světa v požárním sportu – Reprezentace HZS ČR opět stanula na stupních vítězů a zpět do Čech přivezla bronzové medaile z celkového pořadí družstev.